Jdi na obsah Jdi na menu
 

Švihov, hrad

Stojí dodnes uprostřed doliny na okraji městečka stejného jména. Dvojitá soustava vodních příkopů již neexistuje. Rovněž rybníky, které patřily k ochraně hradu, byly zrušeny. Jeden vodní příkop, resp. jeho část je však zachována; stejně jako torza, reliéfní zdi vnějšího opevnění hradu. Švihov je pravděpodobně jedním z nejpozději stavěných hradů (pokud není vůbec nejpozdější). Jeho stavba byla na místě bývalé tvrze pánů z Rýzmberka zahájena Půtou Švihovským z Rýzmberka roku 1480, a to ve slohu pozdní gotiky.

Dodnes je zachována pětipatrová vstupní věž, a paláce tvořící vnitřní jádro hradu spolu s hradní kaplí. Rovněž parkán se zachoval. Ovšem po vstupu hradní branou pod vstupní věží se již nesmí fotit, takže … .
Půta Švihovský z Rýzmberka (+19. července 1504) byl schopný a vzdělaný muž (v zahraničí prý dosáhl titulu Bakaláře práv). Později se také stal Nejvyšším královským sudím. V této své pozici dosáhl v tehdejší době velkého legislativního úspěchu, když prosadil zápisy do Desk zemských v jazyce českém, nikoliv latinském, jako dosud.
Po smrti Půty jeho následovníci roku 1548 museli panství s hradem prodat. Novými majiteli byli Kavkové z Říčan. Koncem 16. století se majiteli hradu stali Černínové, kterým byl majetek dekretem prezidenta E. Beneše v roce 1945 konfiskován.
Rod Rýzmberků pocházel z hradu Rýzmberk u Kdyně a měl společný původ se všemi Drslavici, tedy i s Černíny z Chudenic.
V 15. století užívali ve znaku tzv. poloutrojříčí (znak Drslaviců), které mělo červeno-stříbrnou barvu. Poté erb čtvrtili a přidali do 1. a 4. pole znaku černou orlici vymřelého rodu Žirotínů (hrad Žirotín).
 
Stručně dle knihy Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha; z části čerpáno i z knihy Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů, Nakl. Svoboda, Praha, 1985.

 svihovsti-z-ryzmberka.jpg

Švihovští z Rýzmberku

 

 

foto © t. kordač