Jdi na obsah Jdi na menu
 

Klenová, hrad

„Jedoucím od Nýrska k Janovicům zajisté padne do oka homole zelená, která se nad údolím Úhlavy vysoko vypíná. Vrchu tomu se odedávna Klenový říkalo a jméno toto zdědil také hrad, kterýž na něm postaven byl.“ (Aug. Sedláček)

 

Hrad byl dostaven pravděpodobně v osmdesátých letech 13. století. Poprvé je pak připomenut roku 1291, kdy je jako držitel uváděn Bohuslav z Klenové (z rodu Janovských  z Janovic). Hrad stojí na osamělé skále, která je ze dvou stran obtékaná říčkou Jelenkou (přítokem Úhlavy).
Páni z Klenové (a z Janovic) drželi hrad více než 120 let. Mezi významné držitele patří třeba Přibík ml. z Klenové, který panství zdědil asi na počátku husitského hnutí a držel ho až do své smrti r. 1465. Ve své době byl nucen vylepšit opevnění hradu. Byl nejen dobrý válečník, ale i obratný diplomat. Při převzetí dědictví se přikláněl na stranu husitů a bojoval v jejich vojsku. Později přešel na stranu podjednou a byl mezi prvními, kteří se postavili proti králi Jiřímu z Poděbrad. Po Přibíkově smrti zdědil hrad jeho vnuk Jan z Klenové, který ho musel roku 1525 prodat. A skončilo tak držení tohoto sídla v rodu pánů z Klenové a Janovic. Získal ho Vilém Švihovský z Rýzmburka, který jej však r. 1534 postoupil Zdeňkovi Lvu z Rožmitálu. Krátce na to r. 1549 se hrad dostává do držení Adama ze Šternberka.
Roku 1553 hrad a ztenčené panství kupuje Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, kterému se zde roku 1564 narodil syn Kryštof Harant (+21.6.1621), doslova renesanční šlechtic, vzdělanec, cestovatel i hudební skladatel. Jiří Harant provedl na hradě dílčí renesanční úpravy (např. purkrabství v přední části vnitřního hradu). Roku 1585, po smrti Jiřího Haranta, se synové Kryštof a Adam o panství a hrad rozdělili tak, že každý držel polovinu. Následně pak Kryštof o svůj díl přišel. Ten se dostal Vilémovi z Klenové, neboť ho vyženil jeho otec Přibík s manželkou Majdalénou Harantovou z Polžic a Bezdružic (dcera Jiřího Haranta a sestra Kryštofa).
V následném období 30leté války má i Klenová pohnutý osud. A až když ho počátkem 19. stol. kupuje hrabě Eduard Stadion – Thannhausen se hradu daří lépe. Hrabě Stadion přistavuje či obnovuje některé budovy a celkově zachraňuje hrad od úplné zkázy.
Roku 1951 přebírá hrad stát a ten se tak stává státní památkou.
 
Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;

    Klenovští z Klenové

klenovsky-z-klenove-web.jpg

foto (c) t.kordač, 2017