cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Další hrad na potoku Mastníku (prvním je Kozí hřbet). Torzo hradu Ostromeč je při soutoku Mastníku a Vltavy na příkrém ostrohu poloostrova, který zde vytváří spojení těchto dvou toků.
Celá oblast tohoto poloostrova nese velmi staré osídlení – od obce Hrazany Vás budou cestou provázet informační tabule o keltském oppidu Hrazany. Napadne Vás jistě při pozorování terénu a okolí, jak promyšleně již Keltové své oppidum umístili (záhy se rovněž dozvíte proč).
Ostroh, na kterém hrad stával, stále vystupuje dobře viditelně z terénu a i příkop okolo hradu lze rozpoznat. Kdo hrad postavil, není známé. Stalo se tak pravděpodobně ve druhé polovině 14. století. První zpráva uvádí, že se nedaleko odtud 4.11.1419 odehrála první bitva husitského období. Je pravděpodobné (s ohledem na umístění hradu) že sdílel osud blízké vsi Hradnice. Ta patřila v letech 1375 – 89 vladykovi Bohuslavovi ze Suchdola, který je až do roku 1417 zmiňován i na Kozím hřbetu. Tento vladyka patrně patřil ke stejnému rodu jako majitelé Kozího hřbetu (někdy také jen Hrádek) – Břekovcové (erbu stříbrného kosmého břevna na červeném štítu; někdy se psali také „z Ostromeče“).
V červenci 1424 táborité vedeni hejtmanem Janem Hvězdou z Vícemilic horu Ostromeč obsadili (asi tedy i zpevnili hrad) a zřídili zde opěrný bod pro své akce v okolí. Následně se zde vystřídali táborští hejtmané Mikuláš a Filip z Padařova (příbuzenství nejasné). Za hejtmana Filipa z Padařova se zde na hradě opisovala bible, která je dnes uložena v univerzitní knihovně ve Vídni (Padařovská bible). Táborité se zde drželi ještě i po bitvě u Lipan (30.5.1434). Ale v březnu 1435 hrad oblehla zemská hotovost pod vedením Hynka Ptáčka z Pirkštejna a v květnu obyvatele hradu vyhladověla. Hrad byl pak vypálen a pobořen a již jako pustý ho držel v roce 1450 Zdeněk Konopištský ze Šternberka a po něm jeho potomci až do roku 1542, kdy ho zastavili i s okolními vesnicemi Hanušovi z Říčan.

foto (c) t.kordač