Jdi na obsah Jdi na menu
 


Budeč, přemyslovské hradiště

Rotunda a zbytky hradiště stojí nedaleko obce Zákolany severozápadním směrem od Prahy. Místo samo je nejstarším doloženým sídlem Přemyslovců v jejich tehdejším dominiu. Hradby byly ve slovanském období postaveny na zbytcích hradeb pravěkých asi v 9. století n.l., pravděpodobně v období vlády knížete Bořivoje. Za vlády knížete Spytihněva I. na přelomu 9. a 10. století byla postavena rotunda sv. Petra (rozšíření patrocinia o sv. Pavla je doloženo teprve v 16. století). Do druhé poloviny 10. století je kladeno založení druhého budečského kostela, zasvěceného Narození Panny Marie (reliéf základového zdiva na louce). Svatováclavské legendy se zmiňují o tom, že na Budči v mládí pobýval a učil se tu žaltář pozdější kníže Václav. Šlo o jednolodní stavbu rozměru přibližně 10×5 metrů s podkovovitou apsidou. V roce 1962 je budečského hradiště prohlášeno národní kulturní památkou. Dlouhá staletí se na Budči pohřbívalo v sousedství kostela Narození Panny Marie. Po zboření kostela byl nový hřbitov zřízen v 19. století v těsném sousedství rotundy sv. Petra a Pavla. O Budči se dokonce uvažovalo v souvislosti se zřízením národního pohřebiště významných či zasloužilých osobností, myšlenka však byla nakonec provedena na hřbitově na Vyšehradě v Praze.

 Zpracováno z použitím Wikipedie.
 
 
Kámen / Skála, na kterých hrad stojí:   na ostrohu z proterozoických břidlic a fylitů.
 
Hrady Čech a Moravy - z čeho jsou a na čem stojí, Zd. Kukal, Barb. Dudíková Schulmannová, Jar. Valečka, Vl. Čechová, Karel Pošmourný, Vyd. Grada Publishing, a.s., L.P. 2010, Praha
 
foto (c) t.kordač