Jdi na obsah Jdi na menu
 

Panenský Týnec, torzo kláštera / zámek

Ves Týnec je poprvé uvedena v pramenech k roku 1186 jako majetek kláštera v Kladrubech (do r. 1239). Následně tuto vesnici získali Žerotínové (či Žirotínové), kteří již sídlili na nedalekém hradě Žerotíně / Žirotíně. Tento rod ve 14. století povýšil vesnici na městečko.
Habart ze Žirotína roku 1393 zakládá v Týnci klášter a uvádí do něho klarisky z Anežského kláštera v Praze. Habart rovněž daroval klášteru ves Lužetín. Tuto jeho nadaci potvrdili jeho synové Jaroslav a Plichta ze Žirotína a majetek kláštera ještě rozšířili. V tom pokračovali i jejich potomci.
Se stavbou kláštera bylo Žirotíny započato v roce 1371. Stavbu však narušil požár a zkázu definitivně potvrdilo husitské hnutí a s ním spojené války po roce 1419. Roku 1420 husité obnovovaný klášter vypálili. Ovšem ještě do roku 1443 stavby kláštera Jaroslav a Plichta ze Žirotína obnovili a také klášter bohatě obdarovali. Touto dobou sem byl přesunut konvent mateřského kláštera Anežského v Praze, neboť ten husité zcela zničili.
Žirotínové se obnovou kláštera finančně vyčerpali a když roku 1467 umírá poslední potomek rodu – Jaroslav ze Žirotína, patří již hrad Žirotín rodu Lobkoviczů. V klášterním kostele – v kapli Nejsvětější Trojice bývala hrobka fundátorů – rodu ze Žirotína. Ta ale přestavbami v 18. století definitivně zanikla a ostatky členů rodu byly přeneseny a zakopány v místě u venkovních schodů „nového zámku“.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984.
 
foto (c) t.kordač, 2016