cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Sychrov (též Hrádek) je zřícenina hradu v Rabštejně nad Střelou (u Manětína v okrese Plzeň-sever). Nachází se v západní části historického městečka (nejmenšího města v Čechách; prý ovšem i v Evropě) v nadmořské výšce okolo 480 metrů. Od sousedního rabštejnského hradu ho odděluje přírodní úžlabina, kterou vede silnice ze Žihle do Stvolen. Zbytky hradu Sychrov někteří autoři pokládají za samostatné sídlo, jiní za předsunuté opevnění rabštejnského hradu.

Předkem pánů z Rabštejna byl JINDŘICH (erb stříbrno zlatě půlený štít; později znak Rabštejnů byl čtvrcený, kde původní znak byl ve 2. a 3. poli, v 1 a 4. byl zlatostříbrně dělený český lev na červeném poli), sídlící na Hrádku u Rabštejna, kterému se později říkalo Sychrov. Jindřich získal před r. 1379 ještě Všeruby u Plzně, Rabštejn pak zdědil jeho syn JAN, jenž si r. 1416 dal v Praze napsat tzv. Královskou bibli. Do českých dějin se zapsali až jeho synové Prokop a Jan (ml.). PROKOP Z RABŠTEJNA (+ 1472) se stal r. 1437 písařem císařské kanceláře, kde se seznámil s papežským diplomatem Sylviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. Za svoji věrnost katolické víře obdržel Prokop z Rabštejna od papeže Evžena IV. r. 1446 právo pečetit červeným voskem (pro sebe i svůj rod). Roku 1453 byl novým králem Ladislavem jmenován nejvyšším kancléřem Království českého a tento úřad zastával i za Jiřího z Poděbrad. Ačkoliv katolík, sloužil věrně svému kališnickému králi a snažil se o usmíření husitských Čech s Římem (marné jednání s papežem Piem II. o potvrzení kompaktát). Stoupencem raného humanismu a náboženské tolerance byl i jeho mladší bratr JAN mladší z RABŠTEJNA*) (+ 1473), ovlivněný renesanční Itálii (studium teologie a práv na univerzitě v Bologni, kde dosáhl r. 1454 doktorátu). Jako vlivný vyšehradský probošt podporoval ve snaze o dosažení vnitřního míru krále Jiřího z Poděbrad, později se však přiklonil k uherskému králi Matyášovi, v jehož službách zemřel v Budíně. Jako vyšehradský probošt byl i kancléřem krále (jako kancléř byl poslední v duchovním stavu). Jeho duchovním odkazem je latinský spis Dialogus, nábožensko-politické dílko humanistické formy i obsahu, v němž autor ve fiktivním rozhovoru čtyř českých šlechticů radí k umírněnosti a usmíření s ohledem na zájmy vlasti. Tento rod Rabštejnů vymřel r. 1580 (posledním jeho představitelem byl VOLF z RABŠTEJNA), v 16. století vlastnili Rabštejnové statky v povodní horní Radbuzy - Hostouň a Svržno.

*) Jan z Rabštejna (1437 – 19. listopadu 1473) byl kněz a diplomat, obhájce Jiřího z Poděbrad i v době, kdy katolické panstvo vypovědělo Jiřímu poslušnost. Bývá považován za prvního českého humanistu, který svým dílem vytvořil podmínky pro latinský humanismus v českých zemích.

Jan z Rabštejna, syn stejnojmenného otce, který patřil do staré české šlechty. Jan mladší z Rabštejna se rozhodl pro stav duchovní a po vysvěcení získal nejprve faru v Českých Budějovicích. Dále začal studovat v Římě, kde se stal doktorem práv (některé prameny uvádějí v Bonnonii, tedy Bologna), apoštolským protonotářem a kanovníkem u sv. Víta. Litoměřickým proboštem jej jmenoval papež v roce 1447, protože jeho předchůdce Jakub z Nymburka v Římě zemřel. Podle tehdejších církevně právních předpisů náleželo jmenování litoměřického probošta za těchto okolností přímo papeži. Jeho bratr Prokop z Rabštejna byl v letech 1453-1463 nejvyšším kancléřem a oddaným stoupencem krále Jiřího z Poděbrad. Měl přímý vztah k Aeneáši Sylviovi Piccolominimu, s nímž vyjednával přípravy k basilejskému koncilu, za jehož přípravu byl odměněn.

Protože litoměřický probošt Jan z Rabštejna toužil po dalším vzdělávání i hodnostech, rezignoval před slavnostní korunovací krále Ladislava (28. října 1453) na litoměřické proboštství a přešel jako jmenovaný probošt na Vyšehrad. Jako tamní probošt se více věnoval svým humanistickým cílům. Král Jiří z Poděbrad ho pro jeho schopnosti posílal na důležitá diplomatická jednání. Roku 1459 jel s poselstvím do Říma k papeži. Patřil ke straně mírných. Za své služby byl povýšen do panského stavu roku 1463. V roce 1473 byl od krále pověřen důležitým jednáním ve Slezsku ve Vratislavi, ale 19. listopadu téhož roku náhle v uherském Budíně zemřel. Jan byl jako vyšehradský probošt posledním českým kancléřem, který byl podle staré přemyslovské tradice duchovním. Jeho nástupcem ve funkci kancléře se stal jeho bratr Prokop z Rabštejna, ale ten byl již laikem.

Bezesporu patřil mezi významné soudobé české humanisty a spisovatele. Nejznámější byl jeho proslulý nábožensko-politický spis Dialogus. Dále vydal několik menších projevů.

Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;

_{z Rabštejna}

foto (c) t.kordač, 2017