Jdi na obsah Jdi na menu
 

Přimda, zříc. hradu

(Přimda/Przimda/Pfreimd/Pfraumberg)
 
Hrad stojí na vysoké rulové hoře na protáhlém ostrohu nad městečkem Přimda v nadmořské výšce 837 m.n.m. Krátkou procházku na hrad lze začít u fotbalového hřiště Spartaku Přimda, kde lze parkovat.
Přimda patří mezi historicky a stavebně nejvýznamnější hrady v Čechách. Je také považována za pravděpodobně nejstarší zachovanou kamennou hradní stavbu v Čechách.
První zmínka o hradu je již roku 1121, kdy podle Kosmovy kroniky „vystavěli nějací Němci hrad tento uvnitř hranic českých v pohraničním hvozdě“.
Zakladatelem „ilegálně“ postaveného hradu byl pravděpodobně Děpolt II. z Vohburgu, který v této době stavěl také kamenný hrad v Chebu – patřilo mu celé Chebsko - a založením Přimdy chtěl zajistit svému Chebsku spojení se svými statky v Podunají. Chebsko mu totiž předtím v roce 1105 zpustošil kníže český Bořivoj II. se svým vojskem.
Stavbou hradu Přimdy však narušil svrchovanost českého knížete a tak roku 1121 kníže Vladislav II. se 3 četami svých českých bojovníků (eques) vyrazil ku Přimdě a dobil ji. Jednalo by se jistě o vyvraždění celé posádky a snad i zpustošení hradu, kdy nezasáhl Albrecht hrabě z Bogenu (příbuzný Přemyslovců) a diplomacií neurovnal tento spor (píše Kosmas). Od tohoto roku je pak hrad Přimda trvalým majetkem českých panovníků (jen „občas“ udělován do zástavy).
Ve 12. století byl hrad vězením pro Přemyslovce Soběslava II. při sporech o vládu nad Čechami – ten ustoupil bratranci Vladislavovi II. po smrti otce Soběslava I.. Ve 13. století zde zas byl vězněn Přemysl Otakar II. ještě jako odbojný syn otce Václava I.
Před rokem 1318 Přimdu poprvé udělil do zástavy král Jan Lucemburský, a to Vilémovi Zajíci z Valdeka, který však roku 1319 v Bavorsku padl při hájení zájmů svého krále.
Pukrabí hradu Přimda zde nejen spravoval panství a hrad, ale podléhali mu též okolní manové, kteří měli na hradě i manský soud. Pukrabí či zástavní držitelé hradu se po celou dobu jeho existence snažili hrad opravovat či vylepšovat, obvykle tomu bylo s finanční podporou panovníka.
Hrad se skládal z tzv. Horního hradu, ze kterého dosud stojí právě jen věž, která byla vlastním sídlem purkrabího či majitele hradu a Dolního hradu, ze kterého již téměř nic nezůstalo – snad jen torzo části opevnění při cestě z východní strany na horní nádvoří.

primba-heber_0001.jpg

Zestručněno dle Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Západní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Milosl. Bělohlávka, Nakl. Svoboda, Praha, 1985; a dle Čas hradů v Čechách, díl. 1, spoluautorky Dr. Ludmily Koubové, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;
Rytina - (Přimda) Hrady, zámky a tvrze, Západní Čechy, F.A.Heber
 
foto (c) t.kordač, 2018