Jdi na obsah Jdi na menu
 

Rabštejnek

Zřícenina hradu se nachází nedaleko obce Rabštejn. Přístupovou cestu lze velmi dobře nalézt při silnici z obce Rabštejnská Lhota do Rabštejna. Hrad stojí na malém skalním ostrohu asi 500m od silnice (přístup je rovněž ze vsi Rabštejn). Ze severu a západu je skalní ostroh strmý a spadá zde do hlubokého údolí místního potoka (Markovický potok). Z jihovýchodu je přístupný od obce Rabštejn. Na této jihovýchodní či spíše jižní straně bývalo pravděpodobně i předhradí, které bylo na své severní straně odděleno od hradu příkopem. V části, kde předhradí přilehalo k samotnému korpusu hradu tvořilo malý parkán. Hrad byl tvořen čtvercovou věží o délce strany 9m (ta stála na nejvyšším místě skály) a paláce. Obě tyto stavby byly sevřeny hradbami a vytvářely tak malé nádvoří.

Hrad (původně nazývaný také Rabštejn) je poprvé připomínán koncem 14. století, kdy je jako jeho majitel uváděn Matyáš z Rabštejna. Hrad byl pravděpodobně vybudován okolo poloviny 14. století. Počátkem 15. stol. drží hrad vladyka Jan z Orle – po jeho smrti r. 1405 přešel Rabštejnek jako odúmrť na krále Václava IV. Lucemburka. Ten jej převedl pravděpodobně na příbuzného Jana z Orle, neboť roku 1437 je uváděn vladyka Jetřich z Orle. Pak se již majitelé hradu střídají, takže jen výběr – Hertvík a Vilém z Ostružna, 1450 Vaněk z Vlkova (hrad tehdy prvně jako Rabštejnek), Jan Těchlovec z Těchlovic, Zikmund Šárovec ze Šárova, město Chrudim (jemu konfiskován), 1547 Heřman Lhotský ze Zásmuk (hejtman kraje Chrudimského) a 1577 Bohuslav Mazanec z Frymburka.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka, Nakl. Svoboda, Praha, 1989, a Čas hradů v Čechách, díl 3, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1996, Praha;
foto © t.kordač