Jdi na obsah Jdi na menu
 

Chřenovice, zříc. hradu

„V půvabné krajině při řece Sázavě, tu právě stromovím posázené, nedaleko Ledče, tam, kde řeka se ohýbá okolo hory, spatřují se zříceniny hradu Chřenovského, jehož věž nad okolní výšiny vyniká…“ (A Sedláček)
Tedy, dle mého soudu, vše ze slov Augustýna Sedláčka, blahé paměti, sedí, ovšem až na to, že dnes věž hradu Chřenovice nad stromy, kterými je vrch porostlý, už vůbec „nevyniká“, žel Bohu.
Okrouhlá věž Asi 20m vysoká je až dosud nejzachovalejší částí hradu (byť dvojitý val na severní straně hradního prostoru také stojí za pozornost). Věž má dosud asi ve výši 12m klenutý vchod, do kterého se vcházelo z ochozu hradby, která byla v blízkosti vchodu připojena ke zdi věže. Věž tak tvořila součást opevnění vnitřního hradu a v její dolní části (uzavřené) bylo pravděpodobně vězení (hladomorna).
Hrad vystavěl ve 2. pol. 13. stol. Léva z Janovic. Předek jedné z větví rozrodu Janoviců – Zručští z Chřenovic. Ti vládli na hradě po celé 14. století. K Janovicům se rovněž hlásili – shodný erb (bíločerveně dělený orel se zlatým perisoniem na modrém štítu) – i známější Kolowratové.
Roku 1414 koupili hrad Chřenovice bohatí měšťané z Kutné hory – Názové. Psali se pak jako Názové z Chřenovic. Po roce 1474 již drželi hrad páni z Říčan, kteří hrad nechávali pustnout a panství k hradu přináležející připojili k panství Ledeč n/Sázavou.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka, Nakl. Svoboda, Praha, 1989, a Čas hradů v Čechách, díl 2, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P. 1998, Praha;
 
                    Názové z Chřenovic                      z Říčan

naz-z-chrenovic-web.jpg      r_z-rican-web.jpg

foto (c) t.kordač, 2016