cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

(také Heřmanův Choustník, či jen Hradiště)

Trojdílný hrad byl postaven na ostrožně chráněné na přístupné východní straně příkopem. Za ním se nacházelo protáhlé obdélné předhradí, které plnilo zejména obranou funkci. Druhé předhradí mělo také obdélný půdorys. Chránil ho další příkop a na jižní straně také val, který vybíhal z jihozápadního rohu prvního předhradí. Po obou stranách této části stávaly budovy nejasného stáří. Za třetím příkopem se nacházelo hradní jádro, které typologicky patří mezi hrady bergfrítového typu (s bergfrítovou věží/palácem). Z jeho zástavby se dochovaly především terénní relikty. V západním cípu se nacházel palác s dochovaným valeně zaklenutým sklepem, zatímco v severovýchodním nároží stával bergfrít. Další budovy bývaly podél obvodové hradby.

Zbytky hradu jsou volně přístupné. Nevede k nim žádná turisticky značená trasa, ale pěšinami z městečka nelze nenalézt.

První písemná zmínka o hradu z roku 1316 uvádí, že král Jan Lucemburský zastavil město Dvůr Králové s okolím míšeňskému šlechtici panu Půtovi z Turgova. Půta se zavázal králi manskou poslušnosti nejen u svého hradu Hradiště, ale i u hradu Hostinné, a to celkem 40 „zbrojnými muži“. Jako další majitelé jsou až roku 1382 uváděni bratři Václav a Jan Krušinové z Lichtenburka. Ti hrad prodali Heřmanovi z Choustníka, který nechal hrad rozšířit, a jeho potomkům patřil až do roku 1410, kdy tento rod vymřel Heřmanovým bratrem Benešem z Choustníka. Během patnáctého a šestnáctého století se majitelé hradu často střídali. V letech 1636–1651 patřil dánskému hraběti Františkovi z Ulfelda. Roku 1645 hrad dobylo a pobořilo švédské vojsko pod velením generála Torstensona. František z Ulfelda přešel na stranu Švédů, a proto se majitelem stal Františkův bratr Korfic z Ulfelda. Po něm se vystřídalo několik dalších majitelů, až poškozený hrad koupil hrabě Jan Špork a po roce 1664 ho nechal opravit.

Dědicem se stal Janův syn František Antonín Špork, který hrad po roce 1705 přestavěl na ženský klášter celestýnek řehole svatého Augustina. Abatyší se stala Šporkova velmi vzdělaná dcera Marie Eleonora Františka Šporková a po její smrti v roce 1717 hraběnka z Rutlandu. Jeptišky zůstaly na hradě do roku 1739, kdy se přestěhovaly do nového kláštera v Praze. Hrad potom krátce sloužil k hospodářským účelům, ale následně se jako zdroj stavebního materiálu rychle měnil ve zříceninu.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, kolektiv autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka, Nakl. Svoboda, Praha, 1989.

Fotografie kresby hradu v jeho podobě z r. 1712 v úvodním textu rovněž součástí této prve zmíněné knihy (str. 164).

          páni z Choustníku

foto (c) t.kordač, 2018