Jdi na obsah Jdi na menu
 


Břecštejn (Silberštejn)

Zřícenina hradu se nachází na slepencovém skalisku nedaleko Vlčic u Pilníkova, severozápadně od Trutnova.
Nejstarší zpráva o lokalitě v roce 1366 uvádí, že zde žil rytíř Otto de Lapide, tedy Otto z Kamene (či „ze Steinu“).
Později – v roce 1455 je v trutnovských manských deskách uváděn Mikuláš (Nykl) Zilvar (Silber), seděním na Břečtejně. Vladycký (rytířský) rod Zilvarů se v trutnovském kraji vyskytuje asi od druhé poloviny 14. století. Právě tento rod asi v první polovině 15. stol. obnovil hrad „na Steinu“ a nazval ho Břecštejnem, či Silberštejnem. Ten se pak stal středem panství Zilvárů v tomto kraji. K panství Zilvarů (tehdy ještě manství Trutnovského kraje) patřily obce Pilníkov a Vlčice.
Samotné umístění hradu Břečtejna určilo jeho velikost. Ze severozápadu byl zcela nepřístupný; pod skálou na této straně bylo pravděpodobně předhradí, které poskytovalo potřebné zázemí pro hrad, který byl rozsahem velmi malý. Na východě a jihovýchodě byl hrad chráněn dvojitým příkopem, či valem. Prameny řadí Břečtejn mezi hrady tzv. slezského typu, u kterých samotný hrad, věž a obytné místnosti tvoří jediný, obvodovou zdí uzavřený, celek. Horní části budov byly pravděpodobně dřevěné – odtud zřejmě německy Brettstein. Od poloviny 16. století začali Zilvarové nazývat hrad jako Silberstein.
V roce 1532 je na hradě uváděn Adam Zilvar (jeho otcem byl Jan Zilvar), který dosáhl již roku 1522 od krále Ludvíka Jagellonského propuštění svých statků z manské povinnosti. Ve druhé polovině 16. století zde vládne jeho mladší bratr Kryštof Zilvar (v mládí sloužil arciknížeti Ferdinandovi Habsburskému – podobně jako později Kryštof Harant). Tou dobou Zilvarové přenášení svou rezidenci na pohodlnější tvrz ve Vlčicích. Další Adam v rodu Zilvarů však pro svou aktivní účast ve stavovském povstání přichází o 2/3 majetku a tedy i o Břecštejn a Vlčice.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 3, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1996, Praha;

znak-zilvaru.jpg
znak a rodokmen dle předlohy provedl tk

zilvarove-ze-silberstejnu-web.jpg

 foto © t. kordač (mobil Samsung GT - S5830i)