Jdi na obsah Jdi na menu
 

Fulštejn

Rozlehlý a velmi dobře opevněný hrad vznikl pravděpodobně v polovině 13. století na kraji svahu nad říčkou Osoblahou. Stavebníkem hradu byl pravděpodobně Herbort z Fulmu, truksas (=stolník) a leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Za Přemysla Otakara II. byl Herbort účastníkem jak výpravy proti pohanům v Prusku, tak poté i bitvy na Moravském poli v roce 1278.
První přímá zmínka o existenci hradu je k roku 1255. Přibližně přes 300 metrů dlouhý areál je v polovině rozdělen na předhradí a na samotné jádro hradu. Jádro hradu je také rozděleno mělkým příkopem na "přední" a "zadní" část. Hrad je kolem celého obvodu chráněn příkopem a valem.
Na přelomu 15. a 16. století byl hrad výrazně přestavěn a z této fáze pocházejí nejstarší dochované zbytky zdiva. V jihovýchodní části zadního hradu to jsou zbytky budovy vestavěné postupně mezi velkou "věž" ve východním nároží a menší věžici v nároží jižním. Zmiňovaná východní "věž" je okrouhlá stavba s poměrně velkým vnitřním průměrem (pozdně gotická).
Za Sedlnických z Choltic byla po roce 1566 provedena zmiňovaná renesanční přestavba. Po konfiskacích roku 1622 byl hrad během třicetileté války základnou švédských a dánských vojsk a při jejich odchodu byl patrně pobořen. V 18. století je již uváděn jako zřícenina.
Nejkratší cesta vede od vlakové stanice Bohušov, když se vydáte po kolejích doprava (stojíte zády k nádražní budově směrem ke kolejišti), po 300m odbočte doleva do prudkého svahu a vyšplhejte po schůdkách 200m ke zřícenině.
                                               Podle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
                                                               díl II. Severní Morava, vyd. Nakl. Svoboda, 1983.
 

foto ©Adam Pánek z Prahy