cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

V době svého založení (koncem 13. stol.) stál hrad na pískovcovém bloku vysokém 33m na okraji rozsáhlých severočeských hvozdů. Probíhala tudy solná cesta z Míšně do Žitavy. Skalní blok zůstal, hluboké hvozdy již méně. Umístění pro hrad vybral místo některý z Ronovců, který tato oblast patřila, a kolonizovali ji pro české krále.

Hrad byl v období pozdního středověku v podstatě nedobytný, neboť voda okolních rybníků znemožňovala přístup z více stran.

Nejstarší písemné zprávy uvádějí na počátku 14. století jako pána na Sloupu pana Čeňka z Lipé. Po r. 1330 koupil hrad s panstvím Hynek Berka z Dubé a Berkové drželi hrad až do počátku husitských válek. Od roku 1427 držel hrad Mikeš Pancíř ze Smojna a od roku 1471 opět Berkové z Dubé, a to na bezmála 140 let. Roku 1607 tato linie Ronovců vymřela po meči. Hrad pak střídal majitele. Za 30leté války byl vypálen a obsazen Švédy a tehdy definitivně skončila válečná historie tohoto hradu. Od roku 1680 (za držení Ferdinanda hraběte Hroznaty z Kokořova) jsou na hradě poustevníci. Po smrti hraběte Hroznaty z Kokořova hrad koupil r. 1710 Norbert Oktavián Kinský. Jeho syn Josef Maxmilián Kinský (1705 – 1780) zde na sloupském panství úspěšně rozvíjel hospodaření a i průmyslové podnikání (manufaktury na plátno, zrcadla a kartouny). Po smrti Norberta Oktaviána však hrad pust a chátral. Až 1953 vyhlášen kulturní památkou.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 1, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;

Ronovci - Berkové z Dubé             Pancíř ze Smojna             

foto (c) t.kordač, 2020