Jdi na obsah Jdi na menu
 

Perštejn

Perštejn (dříve Borschenstein) je zřícenina hradu na příkrém skalním ostrohu (466 m n. m.) nad stejnojmennou obcí asi 3 km západně od města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Hrad byl zřejmě založen v druhé polovině 13. století, v 16. století je už uváděn jako pustý. Hradní dispozice byla minimálně trojdílná. Jádro hradu obléhalo ze tří stran vnější opevnění, posílené čtverhrannou baštou a věží. Dnes zde naleznete vysoké zbytky obvodových zdí paláce, ruiny věže i hospodářských budov.
Dr. Tomáš Durdík považuje za pravděpodobné zakladatele pány ze Šumburka, ale bývá uváděn také jejich příbuzný Boreš z Rýzmburka zmiňovaný v období 1248–1276 s odkazem na podobu jeho jména se starším názvem hradu. První písemná zpráva o existenci hradu je z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pána na Perštejně. Šumburkové roku 1352 přijali svá panství (Perštejn, Egerberk, Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice aj.) jako léno od krále Karla IV. Během husitských válek docházelo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka a Vilémem ze Šumburka, které skončily až rozdělením panství v roce 1431. Aleš získal hrad Perštejn s polovinou Přísečnice a Vilém kromě dalšího také Klášterec nad Ohří, Kadaň a založil hrad Šumburk. Po Alešově smrti (+1451), poručník Alešových synů, Bedřich ze Šumburka a Glouchova, nadále porušoval chebské příměří mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem. Odvetou mu bylo vojenské tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, kterého se zúčastnili mimo jiné i Jan Calta z Kamenné Hory, Aleš a Petr ze Šternberka a města Žatec a Louny. Hrad byl obležen a jeho posádka uznala porážku, takže jí byl umožněn volný odchod se zbraněmi. Panství zůstalo nadále v držení Alešových synů, ale hrad byl pro výstrahu vypálen a pobořen. Bedřich ze Šumburka byl o několik let později jedním z vůdců křížové výpravy do Čech.
V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec nad Ohří. Perštejn však v roce 1530 hrad patřil Oplovu bratru Jiřímu, ale byl mu zkonfiskován spolu s ostatním majetkem za penězokazectví. Ferdinand I. Habsburský tehdy začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu Oplovu bratrovi Hanušovi, který však perštejnské panství natrvalo připojil k Šumburku a novým centrem panství se stal zámek v Klášterci nad Ohří.
Přístupová cesta se k hradu přibližovala od severu. Po překonání zdvojeného příkopu vstoupila na první nádvoří v dolní části hradu, ze které se dochovala zejména vysoká hradba na západní straně. Prolamuje ji malá branka do úzkého parkánu, který zesiloval opevnění této části hradu a který byl v nároží opatřen čtverhrannou, dovnitř otevřenou baštou. Na východní straně prvního nádvoří stála budova dochovaná v podobě malých fragmentů zdiva. Za ní vedla hradba vnějšího opevnění k jižní části hradu, kterou pod hradním jádrem zesilovala čtverhranná bašta. Tato hradba na jihu pokračovala podle západní strany jádra k bergfritu. Jeho zbytky stojí, zapojeny do hradby prvního nádvoří, severně od jádra. Věž tedy byla pravděpodobně přístupná po padacím můstku přímo z ochozu hradby. Nejstarší stavební fázi hradu představuje hradní jádro, které lze typově zařadit mezi hrady s plášťovou zdí.
 
Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984, a Čas hradů v Čechách, díl 1, spoluautoři Dr. Františka Vrbenská, Dr. Ludmila Koubová a M. Mysliveček, Nakl. Horizont, a.s., L.P.1997, Praha;
 
  páni z Riesenburka       páni ze Šumburka        páni z Fictumu

h_z-oseka_riesenberku_hrabisici-web.jpg  s_ze-sumburka-web.jpg f_z-fictumu.jpg

foto (c) t.kordač, 2017