cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Věc Jezeří (v době svého vzniku zvaná Eisenberg) je prvně uváděna r. 1365. Psal se po ní Nevlas z Eisenberku. Asi okolo roku 1365 si rod pánů ze Rvenic postavil hrad Eisenberk, který zůstal majetkem tohoto rodu až do r. 1407, kdy ho kupuje Petr z Perče.

Počátkem 15. st. je na Jezeří uváděn jako držitel Albrecht starší z Kolowrat, který měl patronát nad farou ve vsi Albrechtice. V polovině 15. st. byl hrad Jezeří majetkem saských šlechticů – pánů z Kaufunku. Hrad pak obsadil král Jiří z Poděbrad a věnoval ho Smolíkům ze Slavic. Ti jej vlastnili do r. 1513, kdy ho Zikmund Smolík odkázal svému švagrovi Mikuláši Hochhauserovi z Hochhausu. Ten hrad r. 1549 přestavěl na renesanční zámek. Rod Hochhauserů držel panství a hrad/zámek až do roku 1623, kdy jim bylo panství za účast na českém stavovském povstání zkonfiskováno a následně prodáno Vilémovi ml. z Lobkovic.

Za Lobkoviců panství a zámek vzkvétali. Koncem 17. stol. dal Ferdinand Vilém z Lobkovic zámek přestavět ve stylu baroka. V roce 1713 za držení Oldřicha z Lobkovic zámek postihl rozsáhlý požár (škoda činila prý přes 30 tis. zlatých) a musel být znovu celý obnoven v barokním stylu. V 18. a 19. století byl zámek Lobkoviců kulturním centrem. Lobkovicové zde měli vlastní hudební těleso – myslivecká kapela o 22 členech, hrálo se zde i divadlo s řadou i vídeňských herců. Panství bylo rozsáhlé a bohaté i díky průmyslovému podnikání Lobkoviců.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984;

foto (c) t.kordač, 2020