Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hamerštejn u Machnína

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu Zlatého kopce, který je pod svými strmými svahy obtékán Lužickou Nisou tvořící zde meandr. Obecně se soudí, že název hradu souvisí s existencí jednoho z nejstarších hamrů v Čechách. Dnes umístění této středověké železárny neznáme, protože hamr zanikl již koncem 16. století.

Hrad byl zbudován pravděpodobně pány z Biberštejnu v první třetině 14. století. Krátce na to – roku 1357 je již uváděn spolu s okolním panstvím jako jejich léno, když Bedřich z Biberštejnu slibuje věrnost králi Karlovi IV. Biberštejnové drželi hrad pravděpodobně prostřednictví po generace vychovávaných purkrabí z rodu Dachsů, rodiny pocházející z okolí Litomyšle. V roce 1411 je doložen Mikuláš Dachs jako purkrabí na Hamrštejně v listině, kterou se Jan z Biberštejna vzdává patronátního práva ke kostelu v Liberci ve prospěch kláštera sv. Tomáše v Praze.

V husitském období byli Biberštejnové a s nimi i jejich purkrabí na Hamrštejně Dachsové na katolické straně. Tak roku 1431 byl Mikuláš Dachs zajat husitskými hejtmany bratry z Vesce a musel se vykoupit. Roku 1433 se hradu zase zmocnil husitský hejtman Čapek ze Sán, který na hrad na nějaký čas dosadil svou posádku.

Držení hradu ve druhé polovině 15. století a v první polovině 16. století náleželo opět Biberštějnům, byť tato držba byla provázena mnohými politickými zvraty.

V roce 1551 umírá poslední mužský potomek Biberštejnů – Kryštof z Biberštejna a Hamrštejn se tak dostává jako odúmrť králi Ferdinandovi. Roku 1558 se držby ujímají páni z Redernu. To už je však hrad uváděn jako pustý.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl III., Severní Čechy, kolektiv autorů pod vedením Rudolfa Anděla, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1984.

             z Biebersteinu

b-_z-biebersteinu.jpg

foto (c) t.kordač, 2019