cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Zámek (tvrz/hrad) stojí nedaleko Pohořelic u Znojma (směr Brno) v úrodné krajině uprostřed stejnojmenného městečka.
Starobylý rod pánů z Myslibořic držel Miroslav již ve třicátých letech 13. století a lze předpokládat, že již ve 14. století zde měl své sídlo – tvrz. Ta se poprvé, dokonce pod označením „hrad neboli tvrz“, připomíná až r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic prodali Miroslav Hanušovi staršímu z Hardeggu.
Původní korpus tvrze - donjon, který je budovou ve středu komplexu, byl (a je) skutečně mohutný (i ve své původní podobě, kdy byl asi o patro menší) a proto se nelze divit, že již 14. století jej nazývalo hradem (snad jen proto označovaným jako tvrz, neboť se jedná o strohou budovu s dispozicí tvrze).
Po vystřídání několika majitelů v 15. století přešlo r. 1497 zboží na Ludmilu z Miroslavi a jejím prostřednictvím na Markvarta Valečského z Mírova. Markvart miroslavskou tvrz přestavěl ve slohu pozdní gotiky. R. 1569 Valečští směnili Miroslav s Hodickými z Hodic za Hostim. Hodičtí pak rozšířili goticko–renesanční tvrz v renesančním stylu, takže od té doby může být zvána zámkem. Hynek Hodický z Hodic se v letech 1618 – 1620 zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován majetek. V téže době, r. 1619, byla Miroslav zpustošena vojskem císařského generála Dampierra.
Po Bílé hoře získali zkonfiskovaný statek Březničtí z Náchoda, kteří miroslavský zámek přestavěli barokně. Březnickým náležela Miroslav do r. 1661, poté Rudolfovi z Kounic, hraběti Ferdinandu Morzinovi a dalším majitelům. R. 1945 byl zkonfiskován posledním soukromým majitelům - rodině Stummerových (cukrovarnická rodina povýšená do baronského stavu).
Rozrůstání se původní tvrze dalo současnému miroslavskému zámku jeho osobitý ráz. Zámek Miroslav vznikl složitějším vývojem z mohutné gotické tvrze - donjon. Půdorys objektu je nepravidelný - delší osa ve směru sever – jih (asi 60 metrů, kratší osa asi 30 m).
Mírně kosodélníkový pětipatrový donjon o rozměrech 15 × 20 m se zdmi 2m silnými byl zbudován na mírně vyvýšené skalce a představuje nejstarší objekt areálu. Ještě v polovině 18. stol. byl donjon zakončen ochozem vysazeným na krakorcích, což jeho následná přestavba odstranila.
Zámek je již přístupný veřejnosti a lze tedy popatřit nejen vnitřní prostory.
Na východě chrání zámek oblouk obezděného příkopu šířky 8,5 – 14 m, který v nejužším místě překonává kamenný most. Z jižní strany vybíhá velký arkýř. Na severní straně k donjonu přiléhá palác (Valečských z Mírova – nese i jejich znak). Západní strana zámku nese na budově přistavěné k donjonu prevét (odhaduji, že z 15. nebo počátku 16. století).