cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Hrad Cornštejn (Zornstein – Hněvihrad/Vzdorohrad z německého Zornstein) byl založen Rajmundem z Lichtenburka na počátku 14. století jako královská pevnost společně s hradem Frejštejnem na posílení hradu Bítova. Byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, která jej obtéká ze tří stran; zpočátku šlo o nevelký hrad přibližně oválného půdorysu, oddělený od hřebenu hlubokým příkopem. Areál hradu vymezovala mohutná zeď s věží na severu a s palácem na protilehlé straně. Zbytky zdi a palácové sklepy se dochovaly dodnes. Cornštejn je typově hradem s donjonem (původní palác).
Lichtemburkové hrad vybudovali nedaleko „svého“ Bítova jako součást jimi chráněné příhraniční oblasti a rovněž z důvodu zvýšení významu rodu. V r. 1343 byl Cornštejn udělen lénem Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka. Před r. 1348 držel Cornštejn, městečko Štítary a Příblovice (zanikly) Jindřich z Lichtenburka. Mezi ním a Janem Jiřím z Lichtenburka na jedné straně a pány z Hradce na straně druhé vznikl v polovině 14. století o Cornštejn spor, nicméně Lichtenburkové se v r. 1363 zase uvádějí jako držitelé hradu. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně hradu u věže nový palác se sálem ve druhém patře. V téže době bylo hradní opevnění obehnáno silnou zdí se dvěma branami na severu a jihu.
Od r. 1460 náležel Cornštejn Hynkovi z Lichtenburka a na Bítově, který pro rodovou řevnivost s Kunštáty odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad. Podporován papežem Piem II. zahájil v r. 1463 otevřenou vzpouru, o jejíž urovnání se moravští stavové marně snažili. Proto se Jiří z Poděbrad rozhodl zakročit proti rušiteli zemského pokoje. Odebral Hynkovi v r. 1464 nejprve městečko Strachotice a pak oblehl hrad Cornštejn. Jeho dobývání, řízené hejtmanem Oldřichem Mládencem z Miličína, trvalo téměř rok. Hynek se dovolával pomoci papeže, který nařizoval olomouckému biskupu Tasovi, aby nepodporoval Jiřího a ten aby upustil od obléhání; nakonec byl ochoten sám při rozsoudit, neboť prý Jiřímu jako králi nekatolickému nepřísluší soudit katolíka Hynka z Lichtenburka. Hrad, jehož obranu prý vedl rytíř Jan Šarovec, byl nakonec v polovině r. 1465 vyhladověn. Poraženému Hynkovi Bítovskému z Lichtenburka král Jiří z Poděbrad Cornštejn odebral a předal jej Jindřichu Krajíři z Krajku. Jeho syn Volfgang hrad poškozený obléháním opravil a zčásti jej přestavěl, aby opevnění vyhovovalo tehdejší moderní vojenské technice. Dal zbořit starou věž, místo ní přistavěl k severnímu paláci vřetenové schodiště a po jeho boku hradní kapli. Také starý jižní palác byl upraven a rozšířen.
Na počátku 16. století vyspěla dělostřelecká technika natolik, že se hřeben na jižní straně mohl stát nebezpečným opěrným bodem pro obléhatele, bylo rozšířeno hradní opevnění na jihu baštou se štítovou zdí. Druhá bašta vznikla na jižním okraji šíjového příkopu a přístupovou cestu po jejím boku chránila hradební zeď. Na protilehlé výšině, uprostřed bývalého ležení, byla vystavěna čtyřhranná věž jako předsunuté hradní opevnění. V době tureckého nebezpečí (okolo poloviny 16. stol.) doplnila opevnění nová vstupní brána v západní parkánové zdi vnitřního hradu. Cestu po západním svahu uzavřela zeď s branou. Hrad má 7 bran na přístupové cestě až k nádvoří vnitřního hradu.
Nedlouho nato, v r. 1576, změnil Cornštejn majitele a připojením panství k Bítovu zanikla potřeba udržovat toto rozsáhlé sídlo. Neobydlený hrad rychle pustl a změnil se ve zříceninu. Zbytky Cornštejna dodnes tvoří krásnou siluetu v zalesněné stráni.
Pod hradem Cornštejnem stával poutní kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici. Byl středověkého původu, později stavebně upravován. Dnes je bohužel zatopen vodami Vranovské údolní přehrady. Jeho základy lze spatřit při nižším stavu přehradní hladiny.

Zpracováno s použitím Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava, kolektiv autorů pod vedením univ. prof. dr. Ladislava Hosáka, DrSc., a dr. Metoděje Zemka, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1981.
pozn. správce webu: neobvyklé množství fotografií je zapříčiněno neschopností korekce jejich autora a rozsahem této krásné zříceniny. Fotografování se na hradě připlácí při platbě vstupného.

foto _© t. kordač