cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Tvrz patří k nejstarším tvrzím na území Podblanicka, poprvé je písemně zmiňována roku 1280 jako majetek Sezemy z Landštejna, kdy zřejmě plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. V držení významného rodu pánů z Landštejna, který byl jednou z větví Vítkovců nesoucí ve znaku bílou růži na červeném štítě, byla do roku 1379. V letech 1369 - 1379 vlastní Kamberk společně s Litoldem z Landštejna významný důlní podnikatel měšťan Většího města Pražského a mincmistr v Kutné Hoře Johlin Rotlev (erb červený jednoocasý lev na stříbrném štítu). Od roku 1379 se Kamberk dostává do držení vladyků, kteří se nadále píší z Kamberka.

Těžba zlata zde ustává za husitských válek v 15. století. Vladykové Kamberští z Kamberka mající v erbu černou orlici na zlatém štítě vlastní Kamberk do začátku 16. století. V průběhu 16. století se na kamberské tvrzi vystřídaly vladycké rody Onšovských z Onšova, z Otradovic a z Lukavce. Tvrz byla opět uvedena do dobrého stavu za vladyků Onšovských z Onšova. Od erbu Viléma z Onšova se odvozuje znak městečka, zlaté kolo se šesti loukotěmi na červeném štítě. Na počátku 17. století se zde skrývají příslušníci Jednoty bratrské. Roku 1623 byla tvrz Jetřichu Adamovi z Lukavce pro účast na stavovském povstání zkonfiskována. Tvrz a statek jsou prodány jako konfiskát do rukou cizí šlechty. V druhé polovině 17. století má kamberský velkostatek více než padesát usedlostí. Roku 1700 jej kupují hrabata z Khüenburgu, dostává se tak do trvalejší držby k panství Vožickému a přestává být sídlem vrchnosti. V letech 1758 - 1786 pracuje v areálu tvrze tavírna stříbra a laboratoř ke zkoumání stříbrných rud. Od roku 1785 je v Kamberku obnovena katolická duchovní správa, bývalá tvrz přestavěna a slouží jako obydlí lokalisty, později se stává farou. V poválečných letech stavení postupně chátrá. Dílo zkázy završuje požár roku 1998. Roku 2001 byla zahájena postupná rekonstrukce kamberské tvrze.

Trojkřídlá budova nepravidelného půdorysu na tvrzišti nad rybníkem vzniklá barokním sjednocením dříve samostatných staveb. Zachovány valeně klenuté prostory v přízemí bývalé věže s obvodovými zdmi tloušťky 2,2 m, gotické pilíře a zdivo o tloušťce přes 2,5 m, rozsáhlé gotické sklepení, dvě studny a renesanční podsklepené křídlo. Zbytky starších budov též v bývalém barokním ovčíně vlevo od vstupu.

Dle knihy Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl V., Jižní Čechy, kolektiv autorů, Nakl. Svoboda, Praha, 1986; tvrz je v soukromém vlastnictví pana Zemana, který ji restauruje vlastními silami a penězi.

    páni z Landštejna

foto (c) t.kordač, 2020