Jdi na obsah Jdi na menu
 

Edinburgh castle

Edinburský hrad je majestátní pevnost zbudovaná na vrcholku čedičové skály nazvané Castle Rock (Hradní skála). Je dominantou a symbolem hlavního města Skotska.

Osídlení zdejší oblasti lze datovat do 9. století př. n. l. Charakter tehdejšího obyvatelstva však zůstává nejasný. Přesně známo není ani datum, kdy byl na Castle Rock vystavěn první hrad. Ve středověkém velšském eposu nazvaném Y Gododdin, v němž jsou popsány boje, které se odehrály v 7. století, je zmínka o místě zvaném Din Eidyn neboli Eidynova pevnost. Historici tedy vycházejí z předpokladu, že zde opevnění hradního typu stálo již v 7. století. Královským hradem se mohl Edinburg pyšnit přinejmenším od doby vlády skotského krále Davida I. Dunkelda (asi 1085–1153). Nejstarší zachovalou stavbou na hradě je kaple sv. Markéty z 12. století, z období vlády Davida I. z Dunkeldu.

Edinburský hrad zůstal královskou rezidencí až do roku 1603, kdy došlo k personální unii mezi Anglií a Skotskem. Jako jedna z nejdůležitějších pevností skotského království byl dějištěm různých historických událostí, ať už v období válek o skotskou nezávislost ve 14. století, či během jakobitského povstání v roce 1745. Byl také několikrát s úspěchem i neúspěšně obléhán. V druhé polovině 17. století se hrad stal vojenskou základnou. Jeho historická důležitost byla přehodnocena v 19. století, kdy se započalo s řadou restaurátorských prací.

Od roku 1707 jsou v hradu uloženy a vystaveny skotské korunovační klenoty.

Soubor korunovačních klenotů je díky původu z patnáctého století nejstarším na britských ostrovech. Jelikož po roce 1603 panovník trvale sídlil mimo Skotsko, tak slouží korunovační klenoty jako reprezentace panovníka při zasedání parlamentu. Korunovační klenoty jsou zobrazeny na skotském královském znaku a skotské variantě britského státního znaku.

Soubor korunovačních klenotů sestává z Skotské královské koruny, Žezla a Státního meče.

Nejstarší částí korunovačních klenotů je žezlo, které dostal darem Jakub IV. od papeže Alexandra VI. v roce 1494. Jeho nástupce papež Julius II. daroval v roce 1507 králi státní meč. Královskou korunu nařídil zhotovit Jakub V. v roce 1540 edinburskému zlatníkovi Johnu Mosmanovi, pravděpodobně ze starší koruny.

První panovníkem korunovaným klenoty byla Marie Stuartovna v roce 1543. Poslední skotská královská korunovace proběhla v roce 1651, kdy byl korunován Karel II.. Ten nechal po své korunovaci klenoty uschovat, aby nebyly během občanské války zničeny, tak jako se to stalo s klenoty anglickými. Jeho nástupci byli korunováni pouze jako angličtí králové ve Westminsterském opatství v Londýně. Za vlády jeho neteře Anny Stuartovny došlo ke sjednocení Anglie a Skotska (a jejich parlamentů) a korunovační klenoty byly uschovány v truhle na Edinburském hradě.

Klenoty tak upadaly v zapomnění, než byly v únoru roku 1818 znovu nalezeny. Od roku 1819 jsou klenoty vystaveny v Korunní komnatě Edinburského hradu. Během druhé světové války byly klenoty ukryty. Z válečné úschovy byly vráceny zpět v roce 1953 při příležitosti první návštěvy nově korunované královny Alžběty II. Klenoty byly také přítomny na prvním zasedání autonomního skotského parlamentu v květnu 1999 a při otevření nové parlamentní budovy v říjnu 2004.

O roku 1996 je společně s klenoty součástí sbírky v Korunní komnatě Ediburského hradu i Kámen ze Scone, který byl roku 1296 ukořistěn Angličany a používán při korunovaci anglických králů.

            Kolem roku 500 n. l. přišel z Irska (dnešní provincie Ulster, hrabství Antrim a Down) do jihozápadního Skotska (území hrabství Kintyre) společně se svými bratry Fergus Mór mac Eirc a založil království Dalriada. Pramátí rodu Ferguse Mór mac Eirca byla prý faraónova dcera jménem Scota, která se provdala za keltského vládce a odjela s ním do Irska. Scota si jako svatební dar kromě jiného s sebou vzala i kámen, známý jako "kámen osudu" (Stone of Destiny), na němž dle pověsti spal biblický Jákob ve chvíli, kdy viděl stoupat anděly do nebe. Fergus, jako právoplatný dědic, si tento kámen s sebou přivezl do svého nového království Dalriada a jeho obyvatele po své urozené pramáti nazval Skoty.

Skoti kámen umístili v opatství Scone a jejich králové na něm byli vsedě korunováni na vrcholu kopce Moot Hill (poblíž opatství Scone) – do konce 13. stol. Tehdy jim "kámen osudu" (roku 1296) vzal Eduard I. Anglický a odvezl ho do Westminsterského opatství, kde jej nechal roku 1301 osadit do nově vyrobeného korunovačního trůnu anglických králů. A tak byli na "kameni osudu" pro změnu po dalších téměř 700 let korunováni angličtí panovníci. Teprve 15. listopadu 1996 se slavnostně, za doprovodu vojenské gardy, vrátil zpět do Skotska a 30. listopadu (na den sv. Ondřeje - patrona Skotska) 1996 byl slavnostně instalován na hradě v Edinburghu, kde se stal součástí skotských korunovačních klenotů.

                                                          Pramen: Wikipiedie/Edinburgh_castle

g1.jpg

foto (c) t.kordač, 2018