cesty po hradech a zříceninách, .. www.pohradech.cz

Nauders se nachází severně od průsmyku Reschen Pass na staré obchodní cestě přes Alpy, která spojovala obchodní metropole Benátky a Augsburg.

Počátky města sahají do předřímských dob. Původ jména Nauders pochází do značné míry ze skryté předřímské keltsko-ilyrské jazykové vrstvy. První písemnou zmínku o latinském názvu Nauders „Inutrium“ lze nalézt v římské cestovní mapě Claudia Ptolemaia, která byla vytvořena kolem roku 140 našeho letopočtu. Krátce po dobytí alpských zemí postavili Římané přes Reschen první vojenskou cestu, Via Claudia Augusta. Části této cesty byly nalezeny severně a jižně od obce.

Místo bylo christianizováno kolem roku 450 n. l. sv. Valentinem, pasovským biskupem a apoštolem z Raetie.

Od 10. století je Nauders sídlem soudu ve staré župě Vinschgau. Hrad Naudersberg, postavený pravděpodobně kolem roku 1300 na jižním okraji obce na málo chráněném návrší, byl sídlem soudu od samého počátku a zůstal jím až do roku 1919. Erb obce Nauders sahá k pánům z Nauders, kteří zobrazují vzpínajícího se pstruha se zlatou koulí vedenou v erbu.

Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod Vintschgauerů, který si od roku 1230 říkal hrabata z Tirol (podle rodového hradu Tirol u Merana). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku 1363 zdědili Tyrolsko Habsburkové. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař Maxmilián udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země). Roku 1782 připojil k Tyrolsku císař Josef II. území Vorarlberska.

První zmínka o pánech z Nauders jako o služebnících hrabat Tyrolských je z roku 1239.

Hrad Naudersberg slouží od 1335 jako základna suverénní moci a jako sídlo soudu hrabat Tyrolských. V roce 1365 uděluje vévoda Leopold III. Nauderský dvůr Ulrichu von Matsch. V roce 1422 při rozdělení majetku rodu Matsch připadl Naudersberg Ulrichu IX. z Obermatsche. V roce 1429 vévoda Friedrich vykupuje zástavu v Nauders. Od té doby na Naudersbergu sedí královští správci. Hrad Naudersberg a vesnice Nauders byly zničeny během válek o Engadin v roce 1499. Císař Maxmilián nařídil okamžitou rekonstrukci zámeckého areálu. Současný stav stavby staré soudní budovy pochází ze 16. století.

Nauders je typická seskupená rétorománská vesnice. Úzká stavba s úzkými křivolakými uličkami a návsemi s kašnami charakterizuje vesnici dodnes. Mohutné, široké domy s kamennými zdmi s velkými oblouky, arkýřovými vyčnívajícími pecemi, stodoly postavené z pevných kmenů stromů často musely ustoupit novým domům. Vyřezávané vesnické kašny na návsích jsou typicky rétorománské.

V obci vynikají tři kostelní věže. V horní části obce je farní kostel sv. Valentina s vesnickou lípou. V dolní vesnici spatříme špičatý gotický špitální kostel sv. Ducha, dříve spojený s hospicem, a Maria-Hilf-Kirche, soukromou nadaci svobodníka Ulricha Pinggery z Nauders, který nechal kostel z vděčnosti postavit za záchranu z rukou vrahů a nebezpečí požáru.

Oblast kolem vesnice Nauders se vyznačuje takzvaným Rhétským polem, mnoha ornými terasami, na kterých nauderští farmáři pěstovali obilí. Díky příznivému klimatu ve vnitrozemí Alp se zde v nadmořských výškách nad 1400 metrů stále daří žitu, ječmenu a ovsu. Nauders má dlouhodobý průměr pouze 650 mm ročních srážek.

V roce 1980 změnil majitele na rodinu Köllemann a byl restaurován. Dnes se v budově nacházejí prázdninové byty, restaurace a muzeum.

Prameny:  https://www-tyrol-tl.translate.goog/en/highlights/castles/naudersberg-castle; https://www-burgenwelt-org.translate.goog/oesterreich/naudersberg; https://www-nauders-tirol-gv-at.translate.goog/Chronik_Nauders

znak města Nauders odvozen pravděpod. od znaku pánů z Nauders a znak pozdějších majitelů -

šlechticů z rodiny Köllemann

foto (c) t.kordač, 2022