Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kaya, Dolní Rakousy, Podyjí (Thaya)

Zřícenina hradu Kaja, česky Chýje, leží severně od osady Merkersdorf v okrese Hollabrunn ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Hrad se nachází na rakouské straně Národního parku Podyjí – přibližně 3,5 km jihovýchodně od zmíněného Hardeku a 3 km severně od vsi Niederfladnitz.

Velmi zachovalá a pěkně obnovena zřícenina hradu Kaja se nachází vedle rakousko-moravské hraniční řeky Dyje v oblasti tzv. Lesní čtvrti. Hrad stojí na skalnatém ostrohu při pravém břehu Dyje, do níž z Rakouska přitéká Chýjský potok. Návštěvu lze vhodně skloubit s prohlídkou blízkého moravského hradu Nový Hrad u Lukova, který je vzdušnou čarou vzdálen pouhé 2 km, ovšem po turistické cestě kvůli absenci mostu pak 17 km.

Pohraniční pevnost Kaja/Chýje byla dlouho rodovým sídlem pánů z  Chiowe. Roku 1196 rakouský vévoda Fridrich I. Babenberský (asi 1175–1198) zpečetil před 30 pány a 24 rytíři, jako svědky, vlastnictví hradu tomuto rodu. Rok 1196 je též první písemnou zmínkou o hradu, který byl ale o řadu let starší.

Rod pánů von Kaja (z Chýje) byl v příbuzenském poměru nejen s rakouskou dynastií Babenberků, ale i například s rakouským rodem Kuenringů. S nimi mezi roky 1250 – 1275 stáli páni von Kaja na straně českého krále, moravského markraběte a rakouského vévody Přemysla Otakara II. - ten na hradě Chýje i pobýval.

V roce 1360 Mikuláš von Kaja prodal toto sídlo svého rodu rakouskému arcivévodovi Rudolfu IV. Habsburskému (1339–1365). Hrad se tak stal zeměpanskou pevností, avšak již v roce 1376 přešel jako zástava na hrabata z Maidburg-Hardeggu. V té době zemřel na hradě Chýje hrabě Burkhard II., kancléř císaře Karla IV. Lucemburského.

Noví majitelé ze sousedního významnějšího hradu Hardek se zde ale dlouho neudrželi, neboť koncem 14. století dobyli chýjskou pevnost moravští páni – Jan a Jindřich z Lipé (syn s otcem). Ti byli sice příslušníky vyšší šlechty, ale zároveň i výbojnými loupeživými rytíři, kteří se na hradě usadili a v okolních vesnicích a městech vzbuzovali strach a hrůzu. Pevnost Chýje měla tak dlouho pověst loupežného rytířského hradu.

V roce 1425 předal rakouský panovník zástavní hrad do rukou pánů z Eyczingu (von Eitzing) a v následujících letech (nejpozději v roce 1427) dobyli tento pohraniční hrad husité. Ti následně zle pustošili celý zdejší kraj.

Proto kolem roku 1430 začal pobořený hrad pan Ulrich z Eyczingu (von Eitzing) obnovovat. Časový sled od dobytí husity k jejich kapitulaci a zpětnému získání pány z Eyczingu není zcela jasný. Poněvadž byla pevnost nadále důležitým bodem při obraně země, podporoval tehdejší habsburský dvůr Ulricha z Eyczingu († 1434) při rekonstrukci hradu a v jeho snahách o zdokonalení hradního opevnění. Hrad se tehdy velmi rozrostl.

Počátkem 16. století se trvalé sídlo rodu z Eyczingu přestěhovalo do blízkého pohodlnějšího zámku Dolní Fládnice (Nieder Fladnitz), který patřil rovněž k panství Chýje.

V roce 1588 přešel hrad Kaja a přilehlé panství Dolní Fládnice s dcerou barona z Eyczingu na rod baronů (od 1598 hrabat a od 1711 říšských knížat) Trautsonů. Ti na hradě nežili, avšak panství si ponechali až do 18. století. Sídlili mj. na blízkém fládnickém zámku, který se stal definitivně střediskem zdejšího panství. Za Trautsonů dochází k chátrání hradu, které zrychlilo v době třicetileté války. Tehdy byl hrad vlivem válečných operací (Švédové, pozn. tk) těžce poškozen.

Po vymření knížat z Trautsonu v roce 1775 získává dědictvím polozřícenou Kaju s okolním fládnickým zbožím rod knížat z Auerspergu. Ti udržovali zříceninu hradu jen v nezbytné míře a žili, podobně jako jejich předchůdci, na jiných pohodlnějších sídlech. Jejich hlavní rezidencí se nakonec stal (vedle starší středočeské Vlašimi) zámek Žleby a za letní rezidenci jim sloužil zámek Slatiňany u Chrudimi.

Za panování Auerspergů došlo v 19. století na hradě k menším rekonstrukcím v neogotickém romantickém slohu. To bylo pro zříceninu do jisté míry záchranou. Žlebští Auerspergové vymřeli v roce 1942 a v roce 1945 přešel hrad Kaja i s někdejším přilehlým panstvím (např. blízký zámek v Dolní Fládnici a lovecký zámek Karlslust) na český hraběcí rod Waldstein-Wartenberg. Ten tehdy musel odejít, vlivem válečných událostí, z rodných Čech. Ve druhé polovině 20. století dochází k obnově a přeměně části zřícenin v hradní muzeum. V roce 1969 bylo založeno sdružení pro záchranu hradu a následně byl zrestaurován např. hradní palác a kaple. Krásným prostorem hradu je dnes opět např. Rytířský sál. Současným majitelem hradu je Dr. Clemens Graf von Waldstein-Wartenberg.

Sousedící hrady a zámky Hardeg, Karlslust, Dolní Fládnice, stejně jako na Moravě Nový Hrad u Lukova patří pod rakouský a moravský Národní park Podyjí.

Hradní zřícenina a muzeum je v soukromém vlastnictví rodu Waldstein-Wartenberg. Objekt je však zpřístupněn veřejnosti za poplatek 3 Eura a to mezi květnem a říjnem. Otvírací dobou je: sobota, neděle a svátky mezi 10-17 hodinou. Jindy lze hrad navštívit pouze po předchozí domluvě. Velké parkoviště se nachází v lesním údolí, v blízkosti zříceniny. Pohodlnou cestou se od parkoviště dostanete na hrad za pět minut chůze.

Prameny:      https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaja_

                          https://de.wikipedia.org/wiki/Burg_Kaja

Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava, kolektiv autorů pod vedením univ. prof. dr. Ladislava Hosáka, DrSc., a dr. Metoděje Zemka, CSc., Nakl. Svoboda, Praha, 1981.

von-eytzing-znak.jpg  trautson.jpg

novy-hrad-u-lukova-a-kaja-burg-_mapa-02.jpg

foto (c) t.kordač, 2019