Jdi na obsah Jdi na menu
 

Foix

Počátek stavby hradu je datován do roku 987. Stavebníky byla pravděpodobně hrabata z Comminges – Arnaud I. de Comminges, hrabě z Comminges a Couserans získal panství Foix sňatkem s Garsindou de Carcassonne (dcera Acfreda hraběte z Carcassonne) někdy před koncem 1. poloviny 10. století. Syn Arnauda I. de Comminges a Garsindy de Carcassonne - Roger I. starší de Comminges (připom. 949 – 1012) je již uváděn jako hrabě de Carcassonne, Couserans, Foix a Comminges. Nejspíše tedy on – Roger I. de Comminges byl stavitelem hradu Foix. Syn posledně jmenovaného Bernard Roger I. (připomín. 981 – 1038) se pak zdá již prvním, a tedy zakladatelem, dynastie hrabat z Foix, když je uváděn jako hrabě z Foix, Couserans a Bigorre. Od této doby v tomto rodu obvykle nejstarší syn drží jak titul hraběte z Foix, tak hrabství samotné. Rod od této doby užívá příjmení „de Foix“.
Hrabata z Foix byla, jak již uvedeno výše, původem z rodu hrabat de Comminges. Příbuzensky byla svázána s hrabaty z Carcassonne, Trencavely a další okcitánskou šlechtou a stejně jako jejich příbuzní a sousedé podporovala katarské hnutí. Jako jedna z katarských bašt byl hrad Foix v letech 1211-1212 čtyřikrát obléhán křižáky pod vedením obzvláště zaníceného římského katolíka Šimona de Montfort, nebyl však dobyt.
Bez zajímavosti není ani podobnost znaku hrabat Foix se znakem hrabat z Barcelony (pozdější králové Aragónu). Snad je to ve Francii známá věc, ovšem já to objevil „jako Ameriku“. Mnou dovozovaný okamžik tohoto spojení (stejně jako spříznění hrabat z Foix se slavným španělským „El Cidem“) lze nahlédnout v části rodokmenu hrabat de Foix zde.
Roger Bernard II. z Foix (připom. 1195 – 1241, synovec slavné Esclarmondy z Foix) se krom svého válečnického umění využitého na podporu katarů zapsal do dějin hrabství také svým sňatkem s Ermesindou z Castellbó, jedinou dcerou Arnaua z Castellbó, dědičného držitele léna – knížectví Andorry a vasala biskupa ze Seu d´Urgell. Tím došlo k sjednocení hrabství Foix a Andorry. V rodě se pak dědí titul spoluprinců či spoluknížat Andory až do přechodu těchto práv v osobě Jindřicha II. hraběte z Foix - Béarn (Bourbon – d´Albret; Jindřich III. Navarrský/Jindřich IV. Francouzský - z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry, hrabě z Foix, Béarn a d´Albret) a jeho potomků na krále Francie.
Esclarmonda z Foix (1151 - +1215), manžel Jordan III. L'Isle-Jourdain, pán L'Isle-Jourdain, byla po svém ovdovění (1200) velkou obhájkyní katarů. Hájila tuto víru na disputacích (např. v Pamiers) s římskokatolickou církví.
Snad téměř každá generace hrabat z Foix měla alespoň jednu významnou osobnost. Byli to většinou velmi hrdí a nezávislí šlechtici. A taková byla téměř vždy i jejich rodová politika.
Posledním, kdo ještě budoval a rozšiřoval původní sídlo rodu de Foix byl Gaston IV. de Foix-Grailly – nechal přistavět do té doby dvouvěžovému hradu Foix věž třetí – kulatou Tour Ronde. Byl snad posledním skutečně středověkým feudálním pánem rodu, který jednak dokázal zajistit značnou míru nezávislosti držav rodu – hrabství Foix, Bigorre, vikomtství Béarn, spoluvladařství Andorry, ale je i rozšířit o další a významnější panství – Navarra a učinit tak rod jedním z nejvýznamnějších ve Francii (téměř rovný francouzskému králi) a v oblasti jižní Francie a Pyrenejí.

zpracováno s užitím různých pramenů na internetu

rod de Foix / hrabství Foix/ město Foix

hrabstvi-foix-web.jpg

hrabata-z-comminges_jizni-francie_web.jpghrabata z Comminges


 


 

hrabata z Barcelonyhrabata-z-barcelony_web.jpg

          



foto (c) t.kordač 2015 (mé fotky jsou nekvalitnější, než jindy - asi jsem byl již unavený, snad podvečerní světlo nebylo vhodné, snad hvězdy nepřály mým úmyslům, ...) a další autor (uvedený u konkrét. fotogr.)